Je zde zajímavá otázka, proč se rodiče neobrátili rovnou na SNB a nevyhlásili tak oficiální pátrání. O důvodech se můžeme jenom domnívat. Nejspíš zde byla nedůvěra k policii jako celku, nebo nechtěli, aby se případ dostal "venku", tedy aby se o tom nedozvěděla veřejnost. 

Jedno je jisté. Svému známému museli doopravdy důvěřovat... 

Pan policejní důstojník nejdřív prověřil fotografa, který Barborku nedávno fotil. Postava fotografa je záhadná. Nevíme totiž vůbec nic o tom, kdo byl tento muž a ani to, o jaké fotky se jednalo.  Následně se obrátil na kamarády Barči, jestli o jejím zmizení něco nevědí. Ti ovšem neměli ani tušení o tom, kde by Bára mohla být. 

Pan policejní důstojník tak ve svém pátrání, dá se říct, že neoficiálním, neuspěl... 

Teď už nutně zoufalí rodiče oficiálně oznamují pohřešování jejich dcery. Dávají to taky vědět ve škole, aby Barča neměla absenci. O něco později se objeví i inzerát v novinách. Toho času 17-letá dívka vysoká 165 cm, postavy plnoštíhlé. Má dlouhé tmavé vlasy a modré oči. Objeví se zde i popis oblečení - rifle-plísňáky, bílé tričko se žlutým kruhem a boty zn. Adidas. Je zde zmínka i o tom, že při odchodu z domova si Bára brala sebou modrou cestovní tašku. K inzerátu přidají taky fotku, z níž se na nás dívá pohledná mladá dívka. A především svou dceru prosí, ať se jim ozve, nebo ještě lepší, ať se rovnou vrátí domů. 

Barborka se ovšem už nikdy nikomu neozvala..... 

Bohužel tragický zlom v celém případu nastal 22. ledna 1990. Pro pana  A.D. z Vítanova je to pondělí jako každé jiné. Pracuje jako traktorista v místním JZD a na ten den dostal zcela rutinní úkol. Bylo potřeba zkrátit větvě stromů v remízkách a prořezat je od náletových dřevin. Pomáhala mu trojice mužů a taky koně. Ovšem právě koně jsou velice nervózní vždy, když se přiblíží k remízku nacházejícímu se hned vedle polní cesty spojující hlavní silnici č. 343 s nedalekou vesnicí Svobodné Hamry. Při směru od hlavní silnice je remízek nalevo od polní cesty.  Poblíž je osada Sv. Mikuláš, kostelík stejného jména je na dohled a vesnice Rváčov je necelý kilometr odsud. 

Pan A.D. prohrne keř maliníku a ustrne hrůzou. Vidí totiž botu a z ní trčí něco bílého. Zprvu se domnívá, že je to sádra. Avšak když na to šáhne, dojde mu, že je to lidská kost. Vyděšení muži na nic nečekají a spěchají na dílnu, odkud volají policii. Ta následně přijela z Hlinska, Chrudimi, Pardubic i tehdejšího krajského města Hradec Králové. Místo nálezu je hlídáno i v noci a hledají se důkazy. 

Tělo zatím neznámé osoby leželo na boku, zabalené do igelitové plachty. Ta měla rozměry 200x130 cm a byly na ní vyražené údaje - 25 849 H. Bylo už ve značném stupni rozkladu, zachovali se ale zbytky oblečení - rifle, zbytky trička, boty zn. Adidas. A taky řetízky, hodinky. A navíc předmět, který nejenže určil pohlaví oběti, ale taky možný důvod, proč byla zavražděna - menstruační vložka. K určení totožnosti neznámé ženy pomohly nejen zbytky oblečení a zubní záznamy, ale taky superprojekce lebky. Zanedlouho bylo jasno - obětí je Barbora Dymáková. Rodičům tak zcela zhasla naděje, že svoji dceru ještě někdy uvidí živou. 

Dle odhadu soudního lékaře tělo leželo v remízku přibližně půl roku a doba smrti velice pravděpodobně odpovídala hned začátku letních prázdnin. Pochopitelně, po půl roce se už nenašli žádné otisky prstů. 

Vyšetřování se ujal p. Jiří Kacafírek z Chrudimi, který patřil mezi nejlepší. A to s veškerým nasazením ve snaze dopadnout pachatele co nejdřív. Jeho první kroky vedly za obyvateli Rváčova, zda něco k záhadnému případu nevědí. Ovšem nikdo z nich k tomu nemohl nic říct. Vzápětí se týmu p. Kacafírka povedl kousek přímo mistrovský - ztotožnili muže, který odřezával z palety s materiálem kus igelitu, ve kterém bylo tělo Barborky nalezeno. Uvedený typ igelitu se používal v nedaleké fabrice Elektro Praga Hlinsko, přesněji se do takového igelitu balil materiál na výrobu vysavačů. Zakrátko se ale ukázalo, že tato zprvu nadějná stopa je prakticky k ničemu. Takový igelit totiž používal ve Rváčově a okolí prakticky kdokoliv. A co bylo ještě horší, pachatel vlastně ani z Rváčova a ani z okolí nemusel vůbec být. Stačilo mít patřičnou dávku štěstí a kus igelitu našel někde u silnice, nebo ho vzal z kontejneru...

Nebo ho našel přímo v remízku? To je taky docela možné. V minulosti se právě remízky "využívali" jako místa černých skládek, takže kdo ví... 

Výslechem p. Kacafírka prošlo mnoho lidí, včetně těch, kteří seděli ve vězení předtím i potom, co se vražda stala. Vyslechl i dělníky ze Slovenska, kteří v létě 1989 dělali ve Rváčově výkopové práce. Nakonec se obrátil i na místního léčitele a psychotronika Jindřicha Paseku. Ten mu ovšem sdělil, ať raději pustí případ k ledu. A řekl mu, že jsou za tím rodinné problémy. P. Kacafírek se tak ocitl ve slepé uličce - hlavní podezřelý vlastně nebyl a vůči nikomu neměl dost důkazů. Nic nepomohlo ani to, že s jedním podezřelým byl na detektoru lži v Praze. Výpovědi na policii pochopitelně neunikl ani nálezce těla, pan A.D. Ten k případu mohl říct akorát jen to, že si vzpomíná na zápach linoucí se z remízku dávno před tím, než našli tělo. V létě totiž panovalo velice horké počasí. On sám se domníval, že šlo o uhynulou lesní zvěř a nenapadlo ho, že by to mohlo být lidské tělo. 

Kdo a jak zavraždil mladou a krásnou dívku z Heřmanova Městce, tak dodnes nevíme. Sebevraždu můžeme hned vyloučit, asi žádný sebevrah se po smrti nezabalí sám do igelitové plachty. A teoreticky, kdyby Bára chtěla spáchat sebevraždu, proč by jela kvůli tomu 35 kilometrů z domova a brala si cestovní tašku? Taky je praktický nemožné, aby šlo o smrt při automobilové nehodě. Soudní lékař totiž na těle Barborky neobjevil jedinou zlomeninu a ani frakturu lebky. Vyloučené je i zastřelení. Naopak, jako nejpravděpodobnější se jeví uškrcení nebo udušení. O loupežný motiv zcela jistě nešlo, to by pachatel na těle nenechal řetízky, hodinky a prstýnky. 

S největší pravděpodobností byl motiv sexuální, tak jako konec-konců u všech podobných případů. Vrah chtěl po Barborce sex. Že má menstruaci, pochopitelně nemohl dopředu vědět. Pak od sexu sice upustil, ale Báry se zbavil jako nepohodlného svědka... 

Takže náhodný úchyl za volantem, který vraždí mladé stopařky??? 

Nebo je tady ještě jedna možnost, docela děsivá.... 

Co když Barborka svého vraha znala? Co když pocházel z okruhu její známých?